Antverpský vousáč
ANTVERPSKÝ VOUSÁČ
Je to malé plemeno drůbeže, které vyšlechtili v Belgii. Mezi chovateli je dosti oblíbené, protože se může chovat i na malém prostoru a ve voliérách.
Kohout: má větší hlavu se široko nasazeným růžicovým hřebenem, který je zakončen trnem, přiléhajícím k hlavě. Tvář má výrazně červenou s krásnými vousy. Oči výrazné, černí kohouti hnědé, ostatní žluté, ušnice červené, zobák krátký, tmavý až rohově zbarvený. Slepička se podobá kohoutkovi - odlišená rozdílem pohlaví. Hmotnost kohoutka 600 g, slepičky 500 g. Průměrná snáška 60 - 80 vajíček o váze asi 30 g, skořápka bílá.
Tato drůbež se chová v barvě: křepelčí, bílé, černé, černobílé, žluté, porcelánové, trojbarevné aj. Je odolná na změny teploty a otužilá, potřebuje však suchý výběh, aby se nezašpinila, zvlášť u bílých. Spotřeba krmiva je minimální. Při dobrém zacházení velmi zkrotnou, jsou velice zvědaví až drzí.
Chovám je v kurníčku 2x1x1,5 s voliérou. Když chci líhnout, dávám násadová vajíčka do sudu, kde mám pšenici, špičkou dolů a 2x za den nakláním o 90 st. Tak je mohu dávat do líhně i za 14 dnů bez obav, že zárodky uhynou. Pod slepičky dávám 9-11 vajíček, lepší je lichý počet. Slepičky dobře sedí. Po 20 dnech se líhnou první kuřátka. Jelikož nenechávám kuřátka pod kvočnou, mám odchovny 1x1 m, ve výšce 40 cm. Zde je 60W žárovka, která je v plechovce, v níž jsou dírky o průměru 1 cm, to proto, aby se kuřátka nespálila. Teplotu reguluji nadzvednutím nebo spuštěním plechovky se žárovkou. Počáteční teplota je 31 st. C a tu každý týden snižuji asi o 2 st. C, až do teploty ovzduší. První dva dny krmím jen strouhanou houskou, k pití podávám čistou převařenou vlažnou vodu. Krmení ze začátku dávám na dno bedýnky, která je vystlána novinovým papírem - pro snažší čištění, když je krmení ze začátku volně. Kuřátka se brzy naučí přijímat potravu. Pití dám do malé misky, do níž dám skleničku dnem vzhůru, aby se kuřátka neutopila. Po 5 dnech dělám míchanici: nakrájené kopřivy, K1 roboran, plastin, konvit, zvlhčím, aby se míchanice drolila, k pití kyselé mléko. Asi po 14 dnech dělám míchanici z K2. Dospělou drůbež krmím pšenicí, granulemi pro nosnice, zeleným krmením, v zimě sušenými kopřivami a vždy přidávám vitamíny. Preventivně očkuji proti moru, kokcidiose, salmoneloze a odčervuji.
Toto plemeno mohu doporučit k chovu všem, kteří mají jen málo prostoru k chovu, zvláště mladým chovatelům. Kdo se pro tento chov rozhodne, nesmí vidět jen zisk, ale chovat pro radost a potěšení, zvláště pro jejich krásu. Nejlepším hodnocením jsou výstavy, kde se dočkáte radosti a někdy i zklamání. To si potom říkáte, co musíte zlepšit, abyste příště byli úspěšnější.
Chovám a.v. černé, bílé křepelčí, pokouším se o černobílé. Prosím chovatele, kteří mají jiné barvy, ozvěte se. Je velká škoda, že hodně chovatelů tuto drůbež chová a nevystavuje, poněvadž tak ani neví, co v chovu má a nenabízí svůj odchov jiným, kteří by o něj měli zájem.
A ještě něco k cenám. Chci-li něco chovat a v dobré kvalitě, nesmím hledět na cenu, protože se mi to vrátí. Vzhledem k tomu, že ceny krmení stoupají, stoupají i ceny zvířat. Je také nutné očkování, bez kterého chovat nelze. Proto ať se nezlobí ti, kteří chtějí dnes levně koupit a během týdne v Hradišti draze prodat (což se mi také stalo). Chci-li udržet chov v dobré kvalitě, musím zaplatit. Koupil jsem slepičky á 150 Kč a kohoutky á 200 Kč a i to, proti tomu jak se prodávalo v Brně, je levné.